|
| |
|
| |
|
|
Sociální bydlení - aktuální stav, limity, bariéry a možnosti rozvoje tohoto sektoru
VONDRÁŠKOVÁ, Lucie
Bakalářská práce se zabývá sociálním bydlením, jeho aktuálním stavem, limity, bariérami a možnostmi rozvoje tohoto sektoru. Cílem bakalářské práce je zjistit aktuální stav sociálního bydlení, zda je vyhovující a využíváno efektivně tam, kde je potřeba. Zároveň zjistit, zda má tato oblast limity a bariéry či nikoliv, případně poukázat na to kde, a navrhnout možnosti rozvoje tohoto sektoru. Práce je rozdělena na dvě části - teoretickou a praktickou. Teoretická část je rozdělena do 7 kapitol, které jsou dále členěny na podkapitoly. Teoretická část vymezuje základní pojmy jako bydlení, sociální bydlení, jeho cíle a cílové skupiny, sociální dávky spojené s bydlením. Dále jsou v ní popsány vybrané projekty sociálního bydlení realizované v České republice a sociální bydlení ve vybraných zemích Evropské unie. Praktická část je zpracována za použití kvalitativní výzkumné strategie, metodou dotazování a technikou polostrukturovaného rozhovoru. Hlavním cílem rozhovorů bylo zjistit, jaká je dostupnost sociálního bydlení. Rozhovory proběhly se sedmi zástupci obcí s rozšířenou působností Jihočeského kraje. Otázky, které byly dotazovaným kladeny, byly voleny tak, aby pomocí nich byly vyhodnoceny výzkumné otázky. Výsledky práce mohou sloužit jako zdroj informací o sociálním bydlení. Dále mohou sloužit jako podklad pro další výzkumné šetření nebo pro vylepšení systému sociálního bydlení. Výzkumem byla zjištěna dostupnost sociálního bydlení na území Jihočeského kraje a její efektivní využívání. Mimo jiné byly zjištěny limity a bariéry, mezi které patří zejména absence zákona o sociálním bydlení, který by rozhodně byl rozvojem v této oblasti.
|
|
| |
|
|
Vliv bydlení na kvalitu života lidí přestěhovaných ze sociálně vyloučených lokalit do standardního bydlení
Cinová, Michaela ; Mertl, Jiří (vedoucí práce) ; Řeháček, Pavel (oponent)
Bydlení je základním lidským právem. Nenaplnění tohoto práva může být jedním z významných činitelů, jenž přispívá k sociálnímu vyloučení. Podstatný vliv v procesu sociálního vylučování představuje vznik vyloučených lokalit, protože vznikají mimo infrastrukturu, v některých případech na okraji infrastruktury obce. Převažuje zde nízká úroveň domovního nebo bytového fondu - neudržované objekty, nedostatečné hygienické podmínky či přeplněnost domovních jednotek. Nájemní vztahy mnohdy nejsou právně ošetřeny a jsou značně nestabilní, popř. neexistují vůbec. Obyvatelé tak zde žijí bez jakéhokoliv právního vztahu. Neexistence legislativního ukotvení sociálního bydlení přispívá k prohloubení a rozšiřování sociálního vyloučení lidí. Situaci je však možné částečně řešit, a to aplikací různých přístupů ke standardnímu bydlení - například přístupy k sociálnímu bydlení, přístupy zaměřenými na prevenci vzniku bezdomovectví (Housing First, Housing Led, Rapid Re- housing atd.) nebo v rámci privátního nájemního sektoru. V teoretické části se práce zaměřuje především na představení základních pojmů. V rámci rešeršní části se práce soustřeďuje na mapování situace lidí přestěhovaných ze sociálně vyloučených lokalit do standardního bydlení. Hlavním cílem monitorování života ve standardním bydlení je srovnání kvality...
|
|
| |
|
|
Otázka potřebnosti sociálního bydlení na území městské části Praha 2
Kadeřávek, Jan ; Nová, Monika (vedoucí práce) ; Mlejnková, Kristýna (oponent)
Diplomová práce s názvem "Otázka potřebnosti sociálního bydlení na území městské části Praha 2" pojednává o definicích, možnostech a principech sociálního bydlení v České eoretická část práce popisuje fenomén bydlení a bytové politiky v podmínkách České republiky ve spojitosti s aktuálními problémy dostupnosti bydlení pro sociálně potřebné občany. Taktéž zmiňuje možnosti podpory v oblasti bydlení a celkového nastavení osociálních sítí. Neméně důležitou součástí diplomové práce je zmapování problematiky sociálního bydlení na území městské části Praha 2 za využití kompetenčních dokumentů. Praktická část práce mapuje reflexe sociálních pracovníků Úřadu městské části Praha tázce sociálního bydlení v České republice a na území městské části Praha 2 účelem možné změny limitů v dostupnosti sociálních bytů v městské části.
|
|
| |
|
|
Příčiny umístění dětí do dětského domova
Pauliová, Eva ; Šotolová, Eva (vedoucí práce) ; Mlčková, Marie (oponent)
Práce se zabývá analýzou sociálně patologických jevů v kontextu umísťování dětí do dětských domovů. Zkoumá příčiny těchto jevů a možné způsoby prevence. Nejprve je stručně popsána charakteristika a historie ústavní výchovy v České republice. Dále se práce věnuje vzniku sociálně patologických jevů obecně na základě vnějších a vnitřních příčin v životě jedince. Následuje podrobná analýza konkrétních sociálně patologických jevů v rodinách a jejich vlivu na vývoj dítěte. Volby těchto kapitol vycházejí ze zjištěných příčin umístění dětí v Dětském domově Dolní Počernice. Na závěr teoretické části práce jsou uvedeny možnosti podpory rodin, jako způsobu prevence umisťování dětí do náhradní výchovné péče. Zejména je popsána metoda Housing first a její pilotní testování v Brně, které mělo pozitivní dopad na zlepšení kvality života rodin účastnících se projektu Praktická část byla realizována formou kvantitativního šetření, a to analýzou spisové dokumentace 61 dětí z Dětského domova Dolní Počernice v červnu roku 2018. Zaměřuje se zejména na příčiny umístění do náhradní výchovné péče, podmínky v rodině a zájem rodičů a o kontakt s dítětem. Hlavním zkoumaným jevem bylo umístění dětí do náhradní výchovné péče ze sociálních důvodů. Jednotlivé body šetření jsou zpracovány formou grafu. Závěr se věnuje reflexi...
|
|
|
Ukončování bezdomovectví v České republice: aplikace modelu Housing First na české prostředí
Cachová, Tereza ; Klvačová, Petra (vedoucí práce) ; Pěnkava, Pavel (oponent)
V současné době, kdy v České republice výrazně narůstá počet lidí v bytové nouzi a stále se nedaří vytvořit a prosadit zákon o sociálním bydlení, sem proniká ze západních států model Housing First (Bydlení především). Ten by se mohl stát pro řadu lidí řešením jejich bytové situace a základem pro další zlepšení kvality života. Metoda vznikla v 90. letech v USA především pro lidi bez domova, kteří trpí duševní poruchou a zároveň závislostí na návykových látkách. Pracuje s ideou, že bydlení nemá být odměnou za úspěšné vyřešení životních problémů, nýbrž je něčím, co člověk nezbytně potřebuje, aby mohl začít své potíže řešit. Pokud je člověku poskytnut byt za snížené nájemné, velmi často si jej dokáže s pomocí sociálního pracovníka udržet a získává příležitost věnovat se svým problémům přidruženým k bezdomovectví. Efektivita modelu je zkoumána prostřednictvím experimentálních projektů, v nichž se zjišťuje nejen procento lidí, kteří si bydlení udrží, ale také pozitivní dopady na jejich zdraví či zaměstnanost. S rozšiřováním této metody do Kanady, Evropy a Austrálie jsou však některé principy Housing First obměňovány a model je přizpůsobován místním kontextům. Mnohé projekty využívají jen dílčí prvky modelu. V této bakalářské práci jsou představeny tři české projekty ukončování bezdomovectví: brněnský...
|
host ::
RSS.